Nejvyšší federální soud (STF) se v rámci řízení s obecným dopadem rozhodne, zda mohou být marketplace a společnosti zprostředkovávající platby odpovědné za odvod ICMS u prodejů uskutečněných třetími stranami v případech, kdy prodávající nevystaví daňový doklad nebo nedodrží zákonné povinnosti. Podle Finančního sekretariátu státu Rio de Janeiro by toto opatření mohlo ročně přinést státní pokladně až 5 miliard BRL navíc. Přestože má návrh potenciál pozitivně posílit výběr daní v každém státě, je přijímán s opatrností, neboť může uvalit vysoké náklady na digitální platformy, přenášet na ně rizika, která původně nesli prodejci, a také otevírá prostor pro to, aby každý stát stanovil vlastní pravidla, čímž vzniká právní nejistota a ztěžuje se působnost podniků v celostátním měřítku.
Absence opory v současné legislativě pro přisouzení této odpovědnosti dokazuje, že státy, byť pod spravedlivou záminkou, přenášejí svou kontrolní povinnost na daňové poplatníky. To přímo ovlivňuje náklady na dodržování předpisů platformami, zvláště protože mnohé z nich působí v celostátním nebo dokonce globálním měřítku. “Tato problematika je regulátorským prizmatem často zjednodušována, přičemž je zjevně přenášena kontrola na platformy marketplace, které v mnoha případech nejsou ani plátci ICMS,” uvádí Felipe Wagner de Lima Dias, partner zodpovědný za daňovou oblast v advokátní kanceláři Marcos Martins Advogados.
Podle odborníka je třeba věnovat pozornost třem hlavním možným dopadům tohoto kroku:
- Právní výzvy a dodržování předpisů – STF musí posoudit, zda má státní legislativa oporu pro činění marketplace odpovědnými. Pokud by se tímto směrem postupovalo, bylo by nutné zavést jednotnou celostátní normu, aby se předešlo právní nejistotě a nepřiměřeným nákladům. Alternativně by mohly být požadovány minimální standardy compliance, jak je tomu již v jiných situacích daňové kontroly.
- Dopady na obchodní modely a konkurenceschopnost – Ačkoli rozhodnutí pravděpodobně nepřekreslí celou ekonomiku elektronického obchodu, může zvýšit náklady a poplatky účtované platformami, které musí investovat do kontrolních mechanismů a zpřísnit registrační a uživatelská pravidla. To může omezit přístup malých a středních prodejců do digitálního prostředí, zejména v méně strukturovaných operacích.
- Náklady na dodržování předpisů a pružnost odvětví – Dojde-li k přisouzení odpovědnosti, sladění výběru daní a efektivity by mělo vycházet z automatizace a technologických řešení. Platformy mohou investovat do systémů umělé inteligence a integrace daňových údajů ke sledování dokladů, ověřování registrací a snížení rizik odpovědnosti. Bez této technologické podpory hrozí větší byrokracie a ztráta flexibility, která je pro elektronický obchod charakteristická.
Rozhodnutí STF může být milníkem v regulaci elektronického obchodu v Brazílii. Na jedné straně může přinést větší právní jistotu a jednotnost, na druhé straně vyvolává obavy ohledně zvýšení nákladů, překážek v přístupu pro prodejce a větší provozní složitosti pro marketplace.
“Úlohou marketplace vždy bylo propojovat prodejce a kupující v digitálním prostředí. I když se tyto modely vyvinuly tak, aby nabízely služby jako dopravu, platební metody a dokonce daňové nástroje, nečiní je to spoluzodpovědnými za daně třetích stran, stejně jako nákupní centrum neodpovídá za daně svých prodejců,” míní Dias.
